Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pravidla

 Pravidla softballu   Hřiště   Hra v obraně   Autování   Hra v útoku   Výzbroj   Nadhazování     

Běžci na metách

 

PRAVIDLA SOFTBALLU

Softball nebo baseball je pro náhodného návštěvníka poměrně složitá hra. Nejsou to přímočaré sporty typu fotbal, basketbal nebo volejbal, u kterých je jasné, kdo útočí, kdo brání a kdo dal gól, koš nebo bod. U softballu a baseballu je v průběhu zápasu jedno družstvo v útoku a druhé v obraně. Teprve po vyautování třech hráčů družstva v útoku si úlohy vymění. Softball se hraje na body. Bod lze získat za přeběhnutí hráče v útoku všech čtyř met (viz dále). Pro představu postačí jednoduchá pravidla.

 

HŘIŠTĚ

Softballové hřiště je pravoúhlá kruhová výseč o hraně 70 m pro muže a 60 m pro ostatní kategorie. Hřiště se dělí na vnitřní a vnější pole a zázemí. Vnitřní pole je čtverec o hraně 18,3 m, v rozích tohoto čtverce jsou umístěny čtvercové mety o hraně 38 cm. Nadhazovač (1) je vzdálen 14 m od domácí mety u mužů a 12,2 m u ostatních mimo žákyň a žáků do 10 let, pro něž platí 10,7 m.. Zámezí je minimálně 8 m. Obvyklé rozestavení ostatních hráčů v obraně je znázorněno níže: 2 chytač, 3-5 první až třetí meta, 6 spojka, 7-9 levý, střední a pravý polař. O správnosti nadhozů rozhoduje hlavní rozhodčí (HR) a o doběhu na první a druhou metu rozhoduje rozhodčí na 1. metě (MR1), ve vyšších soutěžích rozhodčí u 3.mety (MR2).

 

HRA V OBRANĚ (V POLI)

Softballové družstvo se skládá z 9 hráčů. Hra začíná tím, že si družstva vylosují, které začne v poli a které na pálce.

Úkolem družstva v poli - v obraně - je co nejrychleji vyřadit – vyautovat tři pálkaře soupeře. Po třech autech dochází ke změně – družstvo v poli jde na pálku a naopak. Softballové utkání se hraje na sedm směn. Každé družstvo 7x na pálce a 7x v poli.

Pro vyautování pálkařů je nejdůležitějším hráčem nadhazovač (1), který nadhazuje míč do prostoru vytyčeného výškově mezi podpažím a koleny pálkaře. Míč musí proletět nad domácí metou, která je 45 cm široká. Míče, které pálkař neodpálil, chytá chytač (2), který je vrací do hry. Za chytačem stojí hlavní rozhodčí, který určuje, prolétl-li míč pomyslnou obdélníkovou výsečí - zda byl dobrý nebo špatný (strike nebo ball). Úkolem nadhazovače je nadhodit míč tak, aby byl dobrý, ale aby bylo co nejtěžší ho odpálit. To dosahuje tím, že nadhodí co nejprudčeji, nebo míče umísťuje na okraj vytyčeného prostoru, nebo dokonce nadhazuje falšované míče, letící po křivce. Promáchne-li, netrefí- li pálkař nadhoz, je jedno, jestli byl nadhozen jako dobrý nebo špatný, a započte se jako dobrý. Jestliže pálkař třikrát netrefí jakýkoliv nadhoz, nebo se nepokusí odpálit dobrý nadhoz, je SRRIKE OUT. Po odpalu běží pálkař na 1. metu. O tom, zda byl na metě dříve běžec nebo míč, rozhoduje rozhodčí na 1. metě.

Naopak, když nadhazovač hodí 4x špatný nadhoz, dostává pálkař 1. metu zdarma - tak, jako kdyby dobře odpálil. Metu zdarma získá také pálkař, který je zasažen nadhozem.

Ostatní polaři se dělí na vnitřní (3,4,5,6) a vnější (7,8,9). Jejich postavení je patrné z obrázku. Vnitřní polaři se brání prostor mezi metama a tam se snaží vyautovat hráče v útoku, vnější polaři chytají dlouhé míče, autují pálkaře chycením míče ze vzduchu, nebo přihrávají míč vnitřním polařům, aby zabránili útočícím hráčům v postupu po metách.

 

AUTOVÁNÍ

1.     První možnost vyautování pálkaře je výše zmíněný strike out za třetí neodpálený dobrý nadhoz.

2.     Za druhé mohou polaři pálkaře vyautovat chycením odpáleného míče přímo v letu, než dopadne na zem. Při tomto autu se musí běžci na metách vrátit na metu, ze které vybíhali. Teprve po prvním doteku míče polařem mohou postupovat po metách.

3.     Pokud se běžec nevrátí, přihodí polaři míč strážci mety, ze které běžec vyběhl. Po zašlápnutí této mety je běžec aut, pokud se nestačil dříve na tuto metu vrátit. To je třetí způsob vyautování.

4.     Čtvrtý způsob vyautování je chycení odpáleného míče a příhoz strážci první mety (3) dříve, než tam doběhne běžící pálkař. Strážce první mety nebo jiný polař musí pevně držet přihozený nebo sebraný míč a zároveň se dotýkat první mety. Po odpalu musí vždy pálkař běžet na první metu.

5.     Pokud je už první meta, nebo následující mety obsazeny, musí běžec, který získal tyto mety dříve, postupovat na další metu. To je nucený postup. V tomto případě mohou polaři autovat běžce zašlápnutím následující mety. To jsou nucené auty. V těchto situacích mohou obránci zahrát dva nebo dokonce tři auty, přihazují-li míč strážcům met v pořadí 4, 3, 2,1.

6.     Šestým způsobem autování je tečování. Pálkař například odpálí delší odpal na zem a po doběhnutí na 1. metu pokračuje v běhu na 2. metu, kam může, ale nemusí postupovat. V tom případě nemohou polaři autovat zašlápnutím 2. mety, ale mohou běžce autovat dotykem ruky, v které drží míč. Před autováním je běžec chráněn, dotýká-li se mety. Výjimkou je první a domácí meta, které jsou průběžné. Pálkař se po proběhnutí vrátí na l. metu a pokud není vyautován, čeká na další rozehru.

7.     Dále existuje řada technických autů: například opustí-li běžec metu dříve, než nadhazovač vypustil míč z ruky, dvojí odpal, odhození pálky po odpalu na chytače, rozhodčího nebo diváky, kopnutí do odpáleného míče běžícím pálkařem, nebo překážení polaři v chycení odpalu apod.

 

HRA V ÚTOKU (NA PÁLCE)

Pálkaři a běžci útočícího družstva mohou získávat body za oběh všech čtyř met do té doby, než polaři – obránci - vyautují tři hráče útočícího družstva. Pak si úlohy vymění, pálkaři jdou do pole a snaží se vyautovat tři soupeře, aby se co nejdříve vrátili na pálku, na které lze dělat body, které rozhodují o vítězi.

  

HŘISTĚ A VÝZBROJ

Baseball se hraje s menším, lehčím, avšak tvrdším míčem, který má hmotnost 142-149 gramů a obvod 229-235 mm. Pálka je v baseballu naopak větší a obvykle těžší než v softballu. Maximální průměr baseballové pálky je 70 mm a maximální délka je 1067 mm. Z těchto rozdílů vyplývá, že odpaly jsou v průměru prudší a delší než v softballu. Hřiště pro baseball je podstatně větší než pro softball. Celková plocha baseballového hřiště je asi 2700 m2 a softballového asi 1100 m2. V baseballu se doporučuje vzdálenost od domácí mety podél pomezních čar k nejbližšímu plotu nebo tribuně 97,5 m a od domácí mety středem pole 122 m. Vzdálenost mezi baseballovými metami je 27,43 m. Nadhazovací meta je od domácí mety ve vzdálenosti 18,44 m. Doporučuje se, aby vzdálenost domácí mety od síťové zábrany za domácí metou a vzdálenost metových čar od nejbližší tribuny nebo překážky činila alespoň 18,30 m.

Nadhazovací meta není v baseballu v úrovni plochy hřiště, jako v softballu, ale je na plošince nadhazovacího pahorku, vysokého 0,254 m, jehož úpatí tvoří kruh o poloměru 2,75 m.

NADHAZOVÁNÍ

Fyziologicky představuje baseballový nadhoz větší zatížení kloubního a vazivového aparátu horní končetiny. Kromě toho se baseballový zápas hraje na 9 směn (softball 7). Z těchto důvodů se obvykle vystřídá v jednom baseballovém zápase více nadhazovačů (2-5) než v softballovém zápase (1-3)

BĚŽCI NA METÁCH

Dalším základním rozdílem je pravidlo, že na rozdíl od softballu mohou při baseballu běžci vybíhat z mety, kterou získali již před nadhozem dalšímu pálkaři a naopak nadhazovač může místo nadhozu zvolit přihrávku strážcům met; kteří mohou autovat běžce mezi metami. Při baseballu tedy často vidíme, že nadhazovač, před vlastním nadhozem pálkaři, hodí opakovaně na některou metu s cílem vyautovat dotykem běžce, který se snaží přiblížit k další metě ve směru jeho běhu.